Na Le Morne Brabant jedině brzy ráno a nebát se zátaras

Památná hora mauricijské historie Le Morne Brabant, kde kdysi nebozí domorodci hledali útočiště před otrokáři, patří mezi to nejhezčí, co ostrov v Indickém oceánu nabízí. Leží na oblíbeném jihozápadním výběžku Mauriciu, v místě, kde je koncentrace slušných hotelů, takže jste-li tam, rozhodně neváhejte aspoň jednou opustit jejich pohodlí a trochu se potrápit.

Přes 500 metrů vysoká, od pohledu monumentální hora patří od roku 2008 na seznam UNESCO, nečiní ji to ale nepřístupnou, právě naopak. Je tu oficiální stezka, donedávna vybavená ve finální skalnaté fázi i lezeckými lany. Jenže ty nevydržely vlivy počasí a lidí, takže až na jednu kratičkou výjimku nedávno zmizely. Od loňského prosince je proto doporučeno až nahoru nelézt bez průvodce a dostatečných zkušeností, přístup je tu zatarasen, není ale zakázáno to nerespektovat, konáte tak na vlastní nebezpečí.


Doporučuji vyrazit k hoře brzy ráno, abyste u jejího úpatí byli mezi 6. a 7. hodinou, pak začíná jednak pálit slunce, jednak se objevovat příliš mnoho výletníků. Od nejbližších hotelů je to zhruba půl hodiny. Následný výšlap až na jediný přístupný vrchol, na němž se tyčí kovový kříž, mi zabral něco přes hodinu. Poslední fáze, zhruba 100-150 výškových metrů, je bez pomocných lan a zvlášť za vlhka, které jsem tam zažil, poměrně náročná. Uklouznutí by tu mohlo být fatální. Absolvoval jsem ji s Číňanem, kterého jsem tu potkal a který se nejdřív stejně jako já ostýchal překročit zátarasy. Přemluvili jsme se, osaměle bychom si možná až nahoru nakonec netroufli. Vrchol s křížem (nikoli nejvyšší ale jediný přístupný bez profesionální horolezecké výbavy) je parádní, výhled na ostrov a oceán s prstencem korálového útesu je tu překrásný.

(fotka Mirka Motejlka v žlutém tričku je z jiného roku, taky tam kdysi vyšlápl)

Ranní běh přes Golden Gate

 

 

Na světě není slavnější most než Golden Gate. Impozantní brána do Sanfrancické zátoky byla uvedena do provozu ke konci května 1937, výstavba trvala necelých 53 měsíců. Dle názoru odborníka by dnes šlo maximálně o pár měsíců kratší dobu.

Při letošním měsíčním pobytu v San Francisku a okolí se mi konečně poštěstilo a lehce přes 2700 metrů dlouhý Golden Gate jsem si po ránu parkrát tam a zpátky přeběhl. Byl to opravdu zážitek, který každému doporučuji. Není to sice nejzdravější, ale o to úchvatnější.

Člověk na mostě spatří detaily, které neznají ani místní. Na pár fotografiích jsem se je pokusil zaznamenat.

 

 

 

Golden State Warriors versus Cleveland Cavaliers

Sehnat dobré lístky na zápas Golden State Warriors proti Cleveland Cavaliers, v současné době dvou nejlepších týmu basketbalové NBA, je samo o sobě celkem událost. Mě se to krátce před odletem do San Franciska podařilo. Zápas v oaklandské Oracle Areně proběhl 25. prosince. Devátá řada uprostřed oproti lavičkám obou týmu slibovala parádní podívanou.

Zápas v žádném případě nezklamal, Warriors po 48 minutách čistého času vyhráli 89 ku 83. Rozhodl jejich vyrovnanější tým. Největším zážitkem ale rozhodně bylo sledovat pohyb a hru LeBrona Jamese, frontmana Cavs. Hrající legenda NBA dala nejvíc bodů a v pomyslném souboji porazila poněkud nudného lídra válečníků Stephena Curryho. Dva lístky mě přišly na bezmála 2500 dolarů. Vydané pěníze považuji za velmi dobrou investici.

 

 

 

The last day of diving Komodo and mantas

The first signs of rising sun after pleasantly cold night on the top deck. The smell of coffee from the boat kitchen. Mom wakes up, stretches and we are ready to go. Another day in El Paradiso. At 5:30, the skipper starts the engine to get to our first diving spot before somebody else takes it. Batu Balung. (Island with Hole).

We leave early, just a cup of coffee or tea, a biscuit or two. The breakfast comes after our dive. This is not a cruise, it is not about comfort. It is the world of diving fanatics. Everything is driven by the next dive. And the next dive. And on and on and on. Our dive master, Ed Statham, 42 years old English expat, lives here for over 5 years. First he built a dive center on a small island living in a palapa for 2 1/2 years. His Swedish girlfriend left after 3 months. Founded his diving company, Wunderpus with two great boats. Now has a new girlfriend Naomi, half German (father) and half Japanese (mother), living and working as a buyer for IKEA in Tokyo while trying to complete her dive master course with Ed, her boyfriend. Her roommate fromTokyo, Korean girl Dahe, is here too. She can’t swim but she does not mind snorkeling and she even tried diving. Altogether we are a nice mix of nationalities, no two of us sharing the same roots leading to great discussions over the „dining table“.

Before going to the water Ed tells me what he plans to do in our next dive. I am extremely lucky since I am the only certified Open Water Diver on board so I get all possible and impossible attention which serves me well. Ed is extremely knowledgeable and experienced dive master, he knows local diving sites well, so I learn a lot during those 3 days with him on the boat. On many dives we are joined by Naomi so having one dive master on the left and another on the right does not leave any room for my mistakes BUT…..

The first day, and during our 3rd dive, after an incredibly exciting dive with frolicking mantas a pretty terrible thing happened to all three of us. We were diving in Lintah Strait between Komodo and Flores Island. This a very narrow straight connecting Indian and Pacific Oceans and currents are pretty wild here. After we came to the surface we were dragged into a humungous whirlpool with a strong downward current in the eye of the whirlpool. I, as the least experience diver, I fill usually my BCD with air, to make my life on the surface as comfortable as possible. Thanks to this I got spit out off the whirlpool after a few minutes of struggle, but Ed and Naomi stayed in the whirlpool eye way too long. For me it was a scare of my life to see Ed, with 3,500 dives to fight for his and Naomi’s life until our bloody boat made it through currents close enough to throw them a rope and pull them and me on the deck.

Meanwhile, mom and Dahe were snorkeling alone and separately some half a mile away. What can I tell you, it was a scare of my life until we pulled first Dahe, she lost one of her fins, and finally mom. She was, thanks God, in relatively calm waters sheltered by the island. Hurrah! We came finally together as the sun set and, as it happens in the tropics, darkness came very fast. The dinner, and a celebratory drink of cider, were both well deserved. And for me to realize that the danger of diving does not come necessarily from the depth!

So do not worry, we are well and safe. As a result take the pictures of our peaceful life on the boat. I will be sending you some selected videos of hundreds I shot with my GoPro while diving. It is incredible place and my writing would not do any justice to what we saw here. And with mom well massaged for more than an hour in the local spa we more than enjoy great dinner of squid in the Fish Market. All is well and tomorrow we fly to our next diving location in Manado on northern shore of Sulawesi.

Cestování s Raphou – výhradně pro zaryté cyklisty

Pokud zatoužíte vyzkoušet, jaké to je, být závodníkem na Giro d’Italia, tak doporučuji zkusit to s Rapha Travel.

I přesto, že ročně odjedu více jak 6 tisíc kilometrů, tak těchto 6 dnů na kole mě posunulo na jiný level.

Během šesti dnů absolvujete 720km, s celkovým převýšením 18 tis. metrů…pro sváteční cyklisty: je to denně zhruba 7 hodin čistého času na kole a pro ještě lepší představu, dvakrát vyjet na Sněžku.

To všechno zvládnete mnohem lépe s dokonalým servisem, který začíná už vyzvednutím na letišti, možností zapůjčení profi kola, na kterém jezdí jezdci týmu Sky (nastavení od mechanika je samozřejmostí), masáží,  praní dresů, příprava svačin, doplňování bidonů a gelů.

Celý den je k dispozici servisní vůz s mechanikem, pro případ komplikací, včetně toho, že už vám nohy netočí.

Každý den začíná stejně, a to budíčkem v 7,00, vydatnou snídaní, hromadný start  etapy je o hodinu později, v její polovině oběd servírovaný s krásným výhledem. Do cíle dorazí každý svým tempem a do poslední chvíle s podporou za zády, jak to u profi týmů bývá.

Odměnou vám je vždy luxusní hotel, masáž od fyzioterapeuta a výborná čtyřchodová večeře.

Díky lidem, kteří mají svou práci i jako koníček, je celková atmosféra velmi uvolněná a pomůže vám zvládnout na kole i chvíle, které byste už normálně vzdali. Nejsou to jen jejich rady z dob jejich profi kariéry, ale i motivující slova, která vás znovu „nakopnou“.

Celkově dobrý pocit z těchto šesti aktivních dnů, znásobíte i tím, že se nenecháte zlákat jízdou doprovodným Jaguárem, sáhnete si na dno a vše vyšlápnete.