Když roky jezdíte na jachtu do Chorvatska, je to jako jezdit na chalupu. Je to blízké, známé, vlastně docela fajn, ale už vás nic moc nepřekvapí. Máte oblíbená místa, ostrovy či restaurace; k novým objevům takové výlety zrovna nevedou. A podobně jezdit každé dva roky na bienále do Benátek se časem stává rutinou – minimálně pokud jde o zážitky z města, které se prakticky nemění. Nápad spojit oboje díky přeplavbě se tak od začátku jevil jako dobrý.

Původní idea přijet do Benátek na lodi přitom byla stará jako stejná scéna z filmu Casino Royal, tedy skoro 10 let. Nicméně teprve letos v červenci, kdy jsme na bienále opět vyrazili, jsme se při pohledu na malebný přístav na ostrově San Giorgio přímo naproti náměstí Sv. Marka opravdu rozhodli. Vyrazili jsme lodí ze Zadaru v posledním říjnovém týdnu.

Příjezd do mariny – ano, přímo do té na San Giorgiu – byl opravdu krásný. Fotky z celé cesty i z Benátek jsou taky hezké. Celý ten plán musí každému suchozemci připadat nesmírně romantický. Na Facebooku nebo Instagramu to vypadá super. Realita přeplaveb je bohužel o něco krušnější.

Především většině posádky bylo po většinu cesty dost zle. Sama bych svoje pocity popsala, jako že mi celý týden nebylo úplně dobře (včetně dvou dnů v Benátkách). S pár většími krizemi. Nicméně protože jsem se nominovala do kuchyně, stejně jsem celou dobu musela normálně fungovat a i ve vlnách vařit nebo aspoň připravovat studené svačiny. (Hlad nebo spíš prázdný žaludek nevolnost zhoršuje). Taky asi kdybych si dost často na palubě nečetla nebo trávila víc času venku, mohlo to být lepší. Na druhou stranu když jedete dva dny v kuse – ať na plachty nebo na motor – velká zábava to vlastně není, takže čtečka mi byla velkou záchranou. Když navíc máte smůlu, že moc nefouká, ale zato jsou fakt velké vlny, je sledování navigace s neustále oddalovanou dobou dojezdu poněkud skličující. V noci pak kromě nepřízně počasí a absence spánku řešíte okolo jedoucí velké lodě a hlavně čas – fakt neubíhá. A vlny. A zimu. A vlny.

Posádku tvořilo 7 chlapů (včetně mého muže) a já. Zatímco kluci se střídali v nepřetržitých hlídkách u kormidla, já jsem měla na starosti jídlo. To nebyla žádná diskriminace, takto jsem to předem sama navrhla, protože moje hrůza z toho, co by mohli vařit jiní, je větší, než hrůza z toho, jak zvládnu s omezeným vybavením vařit pro 8 lidí já.  (Navíc to nebylo poprvé). Takové složení posádky ovšem znamená, že loď je čistá maximálně den. Ano, JEDEN DEN. A celý výlet trval cca týden (dva a půl dne včetně nocí ze Zadaru do Benátek, s krátkou zastávkou v Pule, pak dva dny v Benátkách, cesta zpět do Zadaru opět dva dny). Nic pro slabší povahy. Pokud se ale smíříte s tím, že pobyt na plachetnici je jen trochu elegantnější variantou kempování, jedná se o krásný zážitek. Jsme rádi, že jsme to podnikli, a jsme neméně rádi, že to máme za sebou. Na jaře zase pojedeme na chalupu na Kornati. Protože tam si můžeme kdykoli zastavit, kde se nám zlíbí.

Extra tipy na Benátky:

Benátky jsou samozřejmě tak profláklé, že je těžké dávat nějaké tipy, nicméně nějaké bych přece jen měla.

Výhled

Pokud chcete vidět Benátky z výšky, prakticky stejný výhled jako kampanila San Marco, kde jsou ovšem nekonečné fronty turistů, nabízí kampanila San Giorgio Maggiore na stejnojmenném ostrově s marinou. Vaporettem (vodním autobusem) se sem dostanete ze San Marca za 5 minut.

Restaurace

Pozor na turistické pasti – pro Benátky jsou typické cicheti, tzv. benátské tapas, a mořské plody, zjednodušeně vše, co se dá najít/ulovit v laguně (včetně divokých kachen, ze kterých tu dělají výborné ragú). Naopak jakmile jsou v nabídce spaghetti bolognese nebo lasagne, nejedná se o benátskou kuchyni. Skvělé cicheti nebo chobotnici ve čtvrti San Marco si dáte například v baru Cavatappi, poměrně obyčejném bistru s vynikající obsluhou. Příjemné procházky v umělecké čtvrti Dorsoduro zase můžete zakončit obědem či večeří v dražší Enoteca Ai Artisti, kde kromě skvělých těstovin a masa mají i velký výběr vína. Vždy si však dávejte pozor, aby vás hlad nezaskočil v době siesty (cca 15-18.30), kdy mají otevřeno pouze fast foody a turistické podniky.

Bienále současného umění se, jak název napovídá, koná každé dva roky, střídá se však s architektonickým bienále. Pokud je plánujete navštívit, počítejte minimálně s celým dnem, lépe však dvěma. I bez těchto monstr akcí se v Benátkách nudit nebudete, kdykoli například můžete navštívit např. výběr Francoise Pinaulta v Punta della Dogana nebo sbírku Peggy Guggenheim – oboje může být příjemným zpestřením hezkého víkendu.

Loď jsme si pronajali od AZ Yacht.cz.