Oblast Wulingyuan láká ke svým branám davy turistů. Hory, které inspirovaly Jamese Camerona, zaznamenaly po natočení filmu Avatar obrovský rozvoj cestovního ruchu. Ve velkém se začaly stavět lanovky a výtahy vedoucí na samé vrcholky pískovcových hor. Čínským turistům není líto prostát v tlačenici několik desítek minut. To ale nechává cesty vzhůru relativně volné.

Schody vedoucí na vrcholky několika desítek metrových pilířů jsou jedním z mála míst, kde v Číně není hlava na hlavě, a to za trochu námahy stojí. Po dobré čtvrthodince nad tím ale sama vážně pochybuji. Chůze po rozviklaných kamenných schodech není příliš snadná. Mech prorůstající z puklin udržuje povrch permanentně mokrý a kluzký. Lesy pokrývající strmé svahy zvlhčují klima natolik, že s přicházejícím úsvitem zůstávají hluboké kaňony stále zahalené v mlhových oblacích. Vysoká vlhkost ve vzduchu setrvává celý den, jakoby nestačilo, že se při každém kroku objevují na čele nové krůpěje potu a stékají mi po tváři. Netrvá dlouho a tričko nasakuje všechnu vlhkost.

Z čista jasna se lesním porostem začne rozléhat zvláštní melodie připomínající rozladěné rádio, jehož baterky pomalu vypovídají službu. Rámus stále sílí a nabývá stejné intenzity, jako hlášení z vesnického amplionu. Po několika minutách se na cestě objevuje chlapík. Svižně si to mašíruje ze schodů dolů. Oděn do nejlepšího sportovního oblečení a na krku kapesní rádio. Do šumu rádia kvílí tesknou melodii, kterou patrně rozpoznává jen on. Zasněně mě míjí a ztrácí se z dohledu. Příšerný rámus je ale slyšet ještě dlouho po tom, co po jeho původci není už ani památky. Nestačím se divit. Chvíli na to prochází kolem rodinka místních, které naopak přivádím v údiv já. Zřejmě nechápou, proč někdo dobrovolně propotí tričko, když se na vrchol dá dostat pohodlně a bez dřiny. Odlišnost našich kultur si v Číně všímám každý den.   

Na to, že se na každém rohu asiaté sami fotí a nejprodávanějším zbožím je držák na telefon k pořízení selfie, jsem si už zvykla. Nad dalším výjevem jsem ale už jen mlčky kroutila hlavou. Právě v okamžik, kdy okolní scenérie začínala být stále zajímavější, vyřítil se proti mně další nadšenec moderní techniky. V napnutých pažích držel tablet a za pochodu s nejvyšším zájmem pozoroval dění na monitoru. Patrně hledal ten nejlepší záběr a ani si neuvědomil, že kdyby jen trochu odvrátil pohled od obrazovky, viděl by skutečnou krásu.

Přes všechny paradoxy a dřinu se na samém vrcholu naskýtá nezapomenutelný výhled. Kam až oko dohlédne, je zem posetá kamennými pilíři vyrůstající z husté džungle do výšky přesahující 200 metrů. Odhadem jich je na 3000 a už od prvohor pokrývají krasovou oblast Wulingyuan o celkové rozloze 690 km². Říčky zde hledají cestu v hlubokých kaňonech, lesy porůstají i nejméně dostupné svahy holých svahů a oblaka každé ráno zahalují krajinu do mlhavého polštáře, ze kterého vyčnívají jen ty nejvyšší vrcholky. Členitý reliéf byl inspirací mnohým umělcům, kteří ho od nepaměti zobrazují v romantických malbách.